Jazyk je plný genderových norem a předpojatostí, které je třeba prolomit. Proto jsme na konci minulého roku na našem webu zveřejnili Metodiku inkluzivního vyjadřování. Její autorkou je jazykovědkyně Jana Valdrová, Ph.D. Inkluzivním jazykem se zabývá už 30 let, mimo jiné napsala knihu Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit, která vyšla již ve druhém vydání.
Jazyk odráží a spoluutváří sociální postavení těch, o kterých jedná. Na trhu práce, zejména v inzerci bychom proto měli používat inkluzivní jazyk. A že je s čím pracovat! Jak píše Jana Valdrová, český jazyk disponuje mimořádně bohatým rejstříkem prostředků a strategií jak pro konstruování tzv. tradičních genderových a sexuálních identit, tak i k pěstování kultury vyváženého vyjadřování.
V metodice najdete příklady genderových stereotypů a tipy, jak se jim vyhnout. Třeba označení „úřednice“ vystihne odbornost zaměstnankyň úřadu lépe než „děvčata na úřadech“. V doporučení se také dočtete, že příjmení žen ponecháváme v původním tvaru. Nikdy nepřidáváme -ová tam, kde není. Do moderní komunikace nepatří ani dotaz „Paní, nebo slečna?“. Vznikl kdysi jako jazyková kontrola rodinného stavu ženy.
Jak na generické maskulinum
Velkým problémem českého mluvního projevu je nadužívání generického maskulina, které vymazává podíl žen na veřejném dění a snižuje jejich odborný status. Praktický jazyk se vinou nezájmu české jazykovědné obce opožďuje o desítky let za vývojem v cizích jazycích. Například v Německu byly ženské názvy profesí a pozic od 70. let 20. století systematicky doplňovány do slovníků, legislativy, do seznamů profesí, a tím pomohly zvýšit zájem dívek a žen o „typicky mužské“ profese. Prvním krokem k nastolení rovného jazyka je proto omezení generického maskulina. Oslovování smíšeného týmu „Vážení kolegové“ je prostě nezdvořilé. Stejně tak bychom měli používat slova jako “vědkyně, poslankyně” apod.
Nejde o to, vymýtit maskulinum z jazyka. Budete překvapeni nepřebernými možnostmi, jak jej nahradit!
Pro rodově vyvážené vyjadřování bychom měli formou přípon či koncovek doplňovat ženský tvar. Nikdy nepoužíváme závorky, např. lektor(ka). Přípony a koncovky můžeme naznačit spojovníkem mezi kmenem a příponou (klient*-ka, klient*ka).
Maskulina lze někdy vynechat, jindy vystřídat označením činnosti, oboru, instituce, nebo je nahradit přímým oslovením: Váš podpis místo Podpis žadatele. Použít můžete také zpodstatnělé (slovesné) přídavné jméno, tedy označení jako cestující, vyučující, podobně též studující, kupující, vedoucí, referující apod.
Pro rodově vyvážené vyjadřování bychom měli formou přípon či koncovek doplňovat ženský tvar. Nikdy nepoužíváme závorky, např. lektor(ka). Přípony a koncovky můžeme naznačit spojovníkem mezi kmenem a příponou (klient*-ka, klient*ka).
Maskulina lze někdy vynechat, jindy vystřídat označením činnosti, oboru, instituce, nebo je nahradit přímým oslovením: Váš podpis místo Podpis žadatele. Použít můžete také zpodstatnělé (slovesné) přídavné jméno, tedy označení jako cestující, vyučující, podobně též studující, kupující, vedoucí, referující apod.
Komunikace s nebinárními osobami
Nebinární jazyk používáme smysluplně, hodláme-li označit nebinární osoby a ony samy to chtějí. Při oslovování širších skupin mohou nebinární formulace signalizovat rovnost a vstřícnost.
Nebinaritu můžete vyjádřit i střídáním rodů nebo onikáním. Nebinární onikání znamená používat množné číslo: „kde jste studovali“ / „…studovaly“. Rozdíl mezi -i/-y v mluvené řeči většinou není slyšet. V psaném projevu je možné v koncovce sloves na přání dotyčné*ho použít hvězdičku („studovali*y“) nebo jiný symbol.
Někteří, zvláště mladí, nebinární lidé preferují střední rod. Pokud na něm trvají, není důvod jim nevyhovět.
A jak argumentovat konzervativním zastáncům jazyka? Právo na existenci má každé smysluplné, výstižné a funkční nové slovo nebo slovní spojení. Jediná stálá vlastnost jazyka je totiž jeho proměnlivost, a jazyk se vyvíjí podle toho, jak se vyvíjejí pojmenovací potřeby mluvčích. Aneb jak říká jazykovědkyně Jana Valdrová, jazyk není posvátná kráva. Slouží nám, nikoli my jemu.
Metodiku inkluzivního vyjadřování najdete na této stránce.
Nebinaritu můžete vyjádřit i střídáním rodů nebo onikáním. Nebinární onikání znamená používat množné číslo: „kde jste studovali“ / „…studovaly“. Rozdíl mezi -i/-y v mluvené řeči většinou není slyšet. V psaném projevu je možné v koncovce sloves na přání dotyčné*ho použít hvězdičku („studovali*y“) nebo jiný symbol.
Někteří, zvláště mladí, nebinární lidé preferují střední rod. Pokud na něm trvají, není důvod jim nevyhovět.
A jak argumentovat konzervativním zastáncům jazyka? Právo na existenci má každé smysluplné, výstižné a funkční nové slovo nebo slovní spojení. Jediná stálá vlastnost jazyka je totiž jeho proměnlivost, a jazyk se vyvíjí podle toho, jak se vyvíjejí pojmenovací potřeby mluvčích. Aneb jak říká jazykovědkyně Jana Valdrová, jazyk není posvátná kráva. Slouží nám, nikoli my jemu.
Metodiku inkluzivního vyjadřování najdete na této stránce.