OPIM Blog

Mezi zaměstnanci je 9 % seniorů, firmy si jich váží

Každý pátý v České republice je senior, od roku 2010 do roku 2019 jejich počet podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl téměř o půl milionu. První říjnový den se po celém světě slaví Mezinárodní den seniorů, který vyhlásilo OSN.

Tento den si připomínáme, jakou hodnotu senioři přináší celé společnosti. OSN zároveň upozorňuje na problémy, s kterými se staří lidé potýkají. Valné shromáždění OSN přijalo v roce 1991 Zásady OSN pro seniory a vyzvalo vlády, aby se jimi řídilo.

Zásady jsou rozdělené do pěti kategorií:
1.      Nezávislost (například přístup k stravě, bydlení či zdravotní péči, ale i příležitost pracovat, účast na rozhodování, žít v bezpečí)
2.      Zařazení do společnosti (např. aktivně formulovat politiku, možnost vytvářet hnutí)
3.      Péče (např. mít užitek z rodinné péče, přístup k sociálním a právnickým službám, požívat lidských práv a základních svobod)
4.      Seberealizace (např. přístup k vzdělávání, duchovním a kulturním službám)
5.      Důstojnost (např. se seniory se má dobře zacházet bez ohledu na jejich věk, pohlaví, rasovou nebo etnickou příslušnost, postižení a další stav)

Česká populace stárne a dle ČSÚ se to děje již od poloviny osmdesátých let minulého století. V novém tisíciletí se mezi seniory přesunula silná generace narozená po druhé světové válce, ale také vzrostla naděje na dožití. V roce 2019 to bylo u mužů 76,3 let a u žen 82,1 let.

Ekonomicky aktivní senioři
"Nechci zůstat doma a koukat z okna. Dokud jsem zdravý, nevidím důvod, abych šel do opravdického důchodu. Furt mám co předávat dál,” řekl OPIM šedesátník Jiří, který pracuje na vyšší pozici v pojišťovnictví. 

Potvrzuje tak statistiku, jelikož pracovní trh jako první opouštějí lidé s nižšími příjmy, naopak vysoce vzdělaní senioři s vysokými příjmy v práci zůstávají déle. ČSÚ si všímá, že ve věkové skupině 60 až 64 let je nejnižší rozdíl mezi platy mezi muži a ženami (takzvaný gender pay gap- GPG). Uvádí, že je to právě proto, že ekonomicky aktivní zůstávají lépe placené ženy. Nicméně ve věkové skupině 65 let a více GPG narůstá.

Do důchodu odcházejí dříve ženy, ve věku 60–64 let pracuje 61 % mužů a 34 % žen. Ve věku 65 let a více 10 % mužů a 5 % žen.

Podle ekonoma Filipa Pertolda by měl být odchod do penze pozvolnější. „Není přece normální, aby v celé populaci 70 procent lidí rok před nárokem na důchod pracovalo, a když jsou o dva roky starší, tak jich pracuje lehce přes desetinu. Nedává to ekonomický smysl,“ řekl serveru peníze.cz.  

Mezi jeden z užitečných nástrojů, jak udržet starší generaci v zaměstnání, mají být částečné úvazky. Dnes zhruba polovina seniorů pracuje na zkrácený úvazek, mezi mladšími lidmi je to třetina.

V posledních letech pracujících seniorů přibývá, dnes tvoří 9 % zaměstnanců. Dokonce v kategorii 65 a více let je jejich počet dvojnásobný oproti době před deseti lety. „Pracovní zapojení osob ve vyšším věku už významně ovlivňuje celkovou zaměstnanost,“ uvádí ČSÚ.

Mezi další benefity, jak přilákat seniory do práce, může být práce z domova, či různé wellness programy.

„Postoj českých zaměstnavatelů se v tomto ohledu výrazně zlepšuje. Firmy zjišťují, že kromě řešení aktuálního nedostatku pracovních sil jim zaměstnávání starších osob může přinést i řadu dalších výhod. Vedle dlouholetých zkušeností a znalostí je pro tyto zaměstnance typická vyšší míra loajality, spolehlivosti i zodpovědnosti vůči pracovním povinnostem. Zároveň často poskytují lepší zákaznický servis, více dbají na dobrou pověst firmy a ve výrobních odvětvích vykazují vyšší produktivitu,“ řekl iDNES.cz Ondřej Wysoglad z personální agentury Adecco.

Naposledy se ČSÚ ptal v roce 2012, zda si lidé myslí, že budou pracovat, až budou v důchodu:


Jak to máte vy? Napište nám do komentáře na Instagram a Facebook