OPIM Blog

O většině domácího násilí se nikdy nedozvíme

Pandemie koronaviru zavřela obyvatele celé země opakovaně doma. Za zavřenými dveřmi se v mnohých případech odehrávalo to, co nikdo z nás nechce zažít: domácí násilí. Na 25. listopadu připadá Mezinárodní den boje proti násilí na ženách, který v roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění OSN.

Vlády jednotlivých zemí, samosprávy a i další instituce si tento den připomínají oranžovou barvou, do které zahalují své budovy. Cílem je šířit povědomí o násilí konaném na ženách, nejedná se jen o fyzické, ale i psychické, sociální a ekonomické. Nejčastěji jsou to přitom ti nejbližší lidé, kteří násilí na ženách páchají.

Evropský parlament před dvěma lety upozornil, že každá druhá žena v Evropské unii zažila sexuální obtěžování, každá pátá zažila fyzické nebo sexuální násilí od svého současného či bývalého partnera a 43 % žen zažilo nějakou formu psychologické manipulace nebo kontrolování ve vztahu.

Nejnovější data vztahující se na českou realitu přinesla v říjnu 2021 organizace proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, o.p.s. Z jejího výzkumu vyplývá, že 54 % žen starších 18 let zažily ve svém životě nějakou formu sexuální násilí či obtěžování. Téměř deset % zažilo znásilnění. V Česku pak domácí násilí ze strany partnera zažívá téměř každá třetí žena. A ve více než u poloviny případů u toho bývají děti. Nicméně i muži jsou ohroženi domácím násilím, méně často fyzickým a méně často než ženy se s ním svěří.

Domácí násilí je skryté


Přesná statistika, kolika lidí se domácí násilí dotýká, je těžké určit z několika důvodů. Oběti se často stydí, myslí si, že selhaly. Často také výhrůžkám pachatele věří a bojí se o sebe a své děti, či očekávají, že reakce policie, úřadů bude nedostatečná.

V české společnosti navíc přetrvávají předsudky, že některé ženy mají sklon si vybírat za partnera agresora, či že si za situaci mohou samy, protože si vše nechají líbit.

„Fenomén jako takový má velmi vysokou latenci. Některé studie udávají až 95 %. Znamená to, že valná většina případů zůstává skryta a do celkových statistik se vůbec nedostane,“ uvedla Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR.

Dalším důvodem, proč nikde nenalezneme statistiku je i to, že české zákony přímo pojem domácí násilí neznají. Zná ale trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí (Trestní zákoník 40/2009 Sb., § 199).


Policie ČR v roce 2020 řešila 428 těchto trestných činů, vyřešila jich necelých 60 %. 
O rok dříve to bylo 535 a objasnila 66 %.

Česko přichází o 14,5 miliardy korun ročně


Domácí násilí má i ekonomické dopady na společnost. Úřad vlády zpracoval v roce 2017 analýzu, ve které vypočetl, že Česko kvůli domácímu násilí ročně přichází o 14,5 miliardy korun:
-          Více než 8 miliard Kč pracovní neschopnost
-          Téměř 5 miliard Kč léčba zranění
-          250 milionů Kč výdaje na léčbu psychických následků
-          86 milionů Kč připadá na policii a soudnictví
-          487 milionů Kč poskytování krizové pomoci, sociální poradenství, chráněné bydlení, apod.


Uvědomujeme si, že mohou v životě nastat situace, kdy je těžké začít znovu, kdy je těžké změnit svou práci, i proto v aplikaci Diversity Talent Pool máte prostor říci potenciálnímu zaměstnavateli o sobě více. Firmy jsou otevřené různorodosti a hledají talenty napříč obory.