20. červen vyhlásilo Valné shromáždění OSN Světovým dnem pro uprchlíky již v roce 2000. Datum bylo vybráno, protože již několik afrických zemí tento den připomínalo osudy uprchlíků. Jenže další státy upozorňovaly na uprchlíky v jiné dny a OSN chtělo celosvětově vybrat jen jeden den. Tehdy nejvíce uprchlíků pobývalo na území Afriky, jak je tomu dnes?
- 45,7 milionů lidí je vnitřně vysídleno (data z konce roku 2019)
- 26,3 milionů lidí jsou uprchlíci (číslo z poloviny roku 2020)
- 4,2 milionů žadatelů o azyl (polovina roku 2020)
- 67% lidí, kteří museli opustit své domovy, pochází z pouhých pěti zemí: Sýrie (6,6 mil.), Venezuela (3,7 mil.), Afghánistán (2,7 mil.), Jižní Súdán (2,3 mil.), Myamar (1 mil.).
- Podle Člověka v Tísni žije 85 % uprchlíků v rozvojových zemích. Nejvíce uprchlíků hostí Turecko (3,6 milionů). V Africe je nejvíce uprchlíků v Ugandě (1,4 mil.), v Evropě je nejvíce uprchlíků v Německu (1,1 mil.).
- Nejvíce uprchlíků do Evropy přišlo mezi léty 2013 a 2015, poté počty příchozích klesaly. Například do Itálie letos přes moře přicestovalo zhruba 16 700 lidí, podle ČTK je to třikrát více než v loňském roce.
Česká realita
Ač v posledních letech bouřlivá debata utichá, mohlo se před několika lety zdát, že do Česka míří velké množství uprchlíků. Opak tomu byl pravdou. Nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu Česko dostávalo v 90. letech, kdy zde většinou dočasné útočiště hledali obyvatelé bývalé Jugoslávie.V Česku o mezinárodní ochranu dle Ministerstva vnitra požádalo v roce 2020 1164 lidí, v roce 2019 to bylo 1972 a rok předtím 1702. Žadatelé v loňském roce nejčastěji pocházeli z Ukrajiny (351), Gruzie (144), Vietnamu a Běloruska (po 65). Pokud žadatel nesplní podmínky „zákona o azyl“, může dostat doplňkovou ochranu. Následující grafy ukazují, kolika lidem skutečně azyl v Česku je udělen.
Samotné ministerstvo na svém webu uvádí, že mezi migranty, kteří míří do Evropy, je Česko označeno jako země, které je při cestě do západní Evropy se lepší vyhnout. „(…)přechod přes Českou republiku znamená pro běžence zdržení kvůli velmi vysokému riziku záchytu nelegálních cizinců. Manuál pro uprchlíky hovoří jasně – ČR se vyhněte,“ píše MV.
V prvních třech měsících roku 2021 policie na našem území odhalila 2468 nelegálních migrantů, nejčastěji se jednalo o občany Ukrajiny (1287). Cizinci zde nejčastěji pobývali v rozporu s nařízeními Ministerstva zdravotnictví vydanými kvůli pandemii koronaviru.
Slovníček pojmů
S uprchlictvím se váže mnoho pojmů, které se mohou plést, proto jsme zde vybrali několik zásadních:Azyl- ochranný status, který stát uděluje cizímu státnímu příslušníkovi (nebo člověku bez státní příslušnosti) kvůli jasně vymezeným důvodům
Doplňková ochrana- pokud žadatel o azyl nesplní zákonem stanovená kritéria pro udělení azylu, ale panují obavy, že kdyby byl vrácen do země svého původu, hrozilo by mu nebezpečí, může dostat doplňkovou ochranu
Lidé bez státní příslušnosti- často tato situace nastává, když menšina je ve své zemi diskriminována a je jí odepřeno státní občanství, nebo když se rozpadá stát, nebo se nedaří správně registrovat nově narozené děti
Mezinárodní ochrana- společný pojem pro azyl a doplňkovou ochranu
Nelegální migrant- cizinec, který vstupuje na území státu bez jeho povolení, nebo zde je déle, než je mu umožněno
Uprchlík- člověk, kterému je podle Ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951 přiznán tento status (v ČR se jím rozumí azylant). Člověk je mimo svou vlast a bojí se, že by v ní byl pronásledován a to z náboženských, rasových, národnostních důvodů či politických názorů.