Toto datum odkazuje na narození Valentina Haüy, což byl učitel a vychovatel nevidomých dětí a zakladatel historicky prvního výchovného a vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Paříži.
Nevidomým v běžném životě pomáhá řada pomůcek, ale i taková maličkost jako mít věci na svém místě. Mezi dostupné kompenzační pomůcky mimo bílou hůl patří například mluvící váhy, hodiny, ozvučený teploměr, kalkulačka s Braillovým písmem či měřič hladinky. Nevidomý, když si nalévá vodu, nemusí dávat prst přes hranu.
Dalšími velkými pomocníky pro nevidomé jsou vodící psi. „Nevidomý člověk, který dostane psa, tak tomu se změní život. Se psem je svobodnější. Může jít ven a nemusí čekat, až se někdo z rodiny vrátí z práce. Nesmíte mít strach,“ řekl Rozhlasu Roman Vaněk. Psi mají na obojku rolničky, takže nevidomí vědí, kde přesně se zvíře nachází.
Statistické okénko
V České republice není dostupná přesná statistika, kolik nevidomých zde žije. Podle organizace Poslepu jich je zhruba 19 tisíc, z nichž 600 nemá ani světlocit. Celosvětově dle WHO žije 39 milionů nevidomých lidí.
Zrakově postižených Čechů, kterým na úpravu zraku nestačí dioptrické brýle, je dle ČSÚ 65 tisíc, v Evropě pak 30 milionů.
Ztrácí pracovní návyky, chybí jim sebevědomí
Tři čtvrtiny zrakově postižených Evropanů v produktivním věku je nezaměstnaných. Řada z nich je bez práce dlouhodobě, chybějí jim pak pracovní návyky i sebevědomí při hledání zaměstnání. Vyřazení z pracovního trhu se na zrakově postižených může projevit nejen ekonomickým strádáním, ale může mít důsledky psychologické a zdravotní.
„Lidé se zrakovým postižením by se z velké části rádi zapojili do pracovního procesu, ale pro rozmanité deficity jsou ve společnosti hendikepováni,“ uvedla Hana Bubeníčková, ředitelka TyfloCentra Brno, která s nevidomými pracuje již třicet let.
Zaměstnavatelé si často neumí představit, jak by nevidomého mohli zaměstnat. Pokud chtějí někomu pomoci, cítí sociální odpovědnost a v neposlední řadě chtějí naplnit kvótu pro zaměstnání hendikepovaných občanů, mohou využít služeb organizací, které pomáhají nevidomým. S nimi mohou připravit pracovní místo a nastavit si způsob komunikace, radí Bubeníčková v rozhovoru pro OPIM.
„Samozřejmě pokud dojde k naplnění očekávání obou stran, tak zaměstnavatel získává velmi věrného zaměstnance. Protože obecně zdravotně postižení lidé jsou velmi vděční za to, že jim někdo dal šanci. Nevidomí jsou pak velmi loajální zaměstnanci,“ dodává.
Na jakých pozicích zrakově postižení například dělají? Bílá pastelka, což je sbírka na pomoc nevidomých, například uvádí, že se jedná o pozice sociálních pracovníků, právních poradců, lektorů práce s ozvučenými počítači, administrativních pracovníků, masérů a dalších.
Organizátoři sbírky zmapovali příklad Vojtěcha Železníka, který před třicátými narozeninami přišel téměř o zrak. Celý rok strávil zavřený doma a v podstatě nežil. Nicméně nevzdal život, naučil se psát na počítačové klávesnici všemi deseti a ovládat mluvící počítač. Díky sociální rehabilitaci se postupně vrátil do života. Začal pracovat v Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých, kde pomáhá ostatním zrakově postiženým.
V OPIM věříme, že každý člověk má právo na práci, i proto jsme založili Diversity Talent Pool, kde jsou firmy, které v různorodosti vidí sílu.
